European Day of Social Economy Enterprises 2018 - Social Economy: how to scale up?

4. června se uskutečnila v Bruselu konference s názvem European Day of Social Economy Enterprises 2018 - Social Economy: how to scale up?
​
Pod TÍMTO ODKAZEM naleznete zajímavé prezentace speakrů konference týkající se situace sociální ekonomiky v EU a jiných zemích, příkladů praxe sociálních podniků, tématu gender a SEE a další zajímavé materiály. 

Studijní cesta do Bruselu aneb ​co si představíte pod pojmem evropské instituce a sociální ekonomika ?

​Od 5. do 9. března 2018 se vybraní zástupci Platformy rozvoje NNO zúčastnili studijní cesty do Bruselu. Po cestě i během všech tří dnů se naskytlo mnoho příležitostí k diskuzi o tématech týkajících se sociální ekonomiky, sdílení osobních zkušeností i prostor k navázání kontaktů pro vzájemnou budoucí spolupráci.
Spolupořadatelem byla právě Platforma rozvoje NNO v ČR  pod taktovkou Romana Hakena, člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, člena Kategorie Sociální ekonomika a dále kolegyně z Kanceláře europoslance profesora Kellera.

 CO BYLO SOUČÁSTÍ PROGRAMU?
  • Návštěva v Evropském parlamentu na pozvání europoslance Jana Kellera
  • Diskuze s členy EP podporujícími principy sociálního podnikání
  • Účast na zasedání Kategorie Sociální ekonomika Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
  • Diskuse nad podpůrnými stanovisky z dílny Výboru regionů
  • Setkání s odpovědnými pracovníky Evropské komise
  • Prezentace vznikající evropské sítě na podporu sociálního zemědělství
  • Návštěva belgické univerzity s výukou sociální ekonomiky
  • Prohlídka Bruselu
  • a mnohé další...  

Analýza Věcného záměru zákona o sociálním podnikání
Dovolujeme si vám představit odborný materiál k tématu sociálního podnikání. Jedná se o Analýzu některých aspektů Věcného záměru zákona o sociálním podnikání z komparativní perspektivy.
 
Analýza byla vypracována při příležitosti schválení Věcného záměru zákona o sociálním podnikání (dále jen „Věcný záměr“) vládou České republiky v květnu 2017.[3] Věcný záměr reaguje na potřebu vytvoření jednotného právního prostředí pro sociální podnikání a za hlavní cíl si klade podporu rozvoje tohoto sektoru.[4] 

Experti z Platformy rozvoje NNO oceňují tuto pozitivní iniciativu vlády České republiky a využívají  příležitost vyjádřit se k Věcnému záměru,
​a to ještě před vytvořením paragrafového znění zákona. S cílem informovat a podpořit legislativní proces v České republice proto vypracovali tuto komparativní analýzu. Dokument monitoruje Evropské standardy a nejlepší regulatorní praktiky z jiných Evropských zemí a za použití srovnávací metody hodnotí soulad aktuální verze Věcného záměru se základními principy sociálního podnikání.

Dokument si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem analyzovat celé znění Věcného záměru, jeho primárním účelem je upozornit na sporné body a navrhnout jejich řešení. Pevně věříme, že analýza bude tvorbě zákona nápomocná. Tímto bychom rádi vyjádřili náš zájem spolupracovat při dalším vývoji tohoto zákona a souvisejících strategií.

​
[1] Analýzu zpracovala Ivana Rosenzweigová, členka expertního týmu Platformy rozvoje NNO.
[3] Zdroj: Aktuality Úřadu vlády České republiky, 15.5.2017, dostupné na: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jan_chvojka/aktualne/vlada-schvalila-vecny-zamer-zakona-o-socialnim-podnikani-156279/.
[4] Zdroj: Tiskové zprávy Úřadu vlády České republiky, 9.3.2017, dostupné na: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/tiskove-zpravy/legislativni-rada-vlady-schvalila-vecny-zamer-zakona-o-socialnim-podnikani-154234/. 

​

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ

Byznys podporuje sociální inovace a podniky

Laboratoř Nadace Vodafone

Od roku 2013 mohou neziskové organizace a sociální podniky hlásit své technologické sociální inovace do půlročního akceleračního programu Laboratoř Nadace Vodafone.
Laboratoř provází projekty od fáze testování, přes vytvoření business case a implementaci řešení až po jeho upscaling (tj. zavedení inovace v širším měřítku nebo její další rozvoj). Laboratoř ověřuje zájem trhu a snižuje rizika inovací s ohledem na finanční udržitelnost a zvyšuje jejich dopad tak, aby přesáhl hranici 1 000 koncových uživatelů, kteří mají z inovačního řešení přímý a doložitelný užitek. Laboratoř realizuje

Nadace Vodafone ve spolupráci s Impact Hub Praha a řadou expertů a konzultantů. Doposud Laboratoř úspěšně absolvovalo 29 inovačních projektů a 3 projekty expandovaly do zahraničí.
Vletech 2014 a 2016 Nadace navíc poslala 3 top projekty na mezinárodní konferenci SOCAP (Social Capital Markets) do Silicon Valley v Kalifornii.
Pro koho je program určen:
  • nestátní neziskové organizace a
  • sociální podniky, které mají inovační řešení připravené pro fázi vývoje a testování nebo má jejich stávající inovační řešení malý dopad a potřebují restart.

​Česká spořitelna má Akademii sociálního podnikání

Podpora sociálního podnikání v ČR je pro Českou spořitelnu důležitá oblast společensky odpovědné strategie v obchodním řešení.

Cílem je usnadnit sociálním podnikům cestu od nápadu až po úspěšně zaběhnutý podnik. Proto jim kromě možnosti úvěrů nabízejí i pravidelné vzdělávací semináře v rámci Akademie sociálního podnikání České spořitelny a proto podporují i studentskou soutěž Social Impact Award. Mateřská společnost skupina Erste tuto oblast také intenzivně podporuje už od roku 2008 prostřednictvím své iniciativy good.bee.

Od září 2015 běží spolu se společností Impact HUB Praha nový akcelerační program First Impact. Je určený organizacím a týmům, jež se ve své práci věnují sociálně znevýhodněným a hendikepovaným
lidem nebo nabízí pomocnou ruku lidem na okraji společnosti. - www.impactfirst.cz.

Sociálním podnikáním v České spořitelně nazývají podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu, vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu - ekonomického, sociálního a environmentálního.

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ - MÓDA NEBO NUTNOST?

Vydělat si na horší časy, či splatit dluhy patří k životním cílům či snům většiny lidí. Tedy věčné téma od doby co existují směnná platidla. To znamená nastavit strategii na dosažení co nejvyššího zisku. Mezi první kroky patří mít spolehlivé, zkušené a výkonné zaměstnance. Podnikatelé a podnikatelky tak volí mladé, zdravé, bezdětné zaměstnance. Když se byznysu daří, zisk se dostavuje.

Jenže, co když zaměstnanec utrpí fatální úraz, skončí na vozíku nebo se jen stane rodičem či zestárne a už není tak výkonný. Co s ním? Propustit! Jde přece o zisk. A co když pocítíte lítost s osudem dotyčného? Soucit do byznysu přece nepatří! Nebo ano? Nebo to jde i jinak? Ano jde. Řešením může být sociální podnikání. Termín pro řadu lidí stále nejasný. Důvodem je, že stále ještě není definován v zákoně. Podstatné je, že tímto způsobem podniká stále více organizací i firem.

(EKO)SOCIÁLNÍ PODNIKY

Pojem sociální podnik k nám přichází ze západní a jižní Evropy prostřednictvím institucí EU a protože zde nemá tradici, často je mylně ztotožňován s podnikem, který zaměstnává znevýhodněné skupiny obyvatel. Situace je ještě komplikovaná dalším pojmem, sociální ekonomika, který u nás bývá s pojmem sociální podnik ztotožňován. Ve skutečnosti se jedná o pojem širší, který shrnuje vedle sociálních podniků i neziskové organizace, které nemají podnikatelskou dimenzi. Ačkoliv definice sociálního podniku není ustálená, většinou zahrnuje následující prvky: Má explicitní sociální či environmentální cíl, např. podpora zaměstnanosti, poskytování služeb v regionu, vzdělávání,zachování místního genofondu, zkracování vazeb mezi spotřebitelem a dodavatelem.

ROZJEZD SOCIÁLNÍHO PODNIKU - FINANČNÍ ZDROJE

Doporučení pro začínající sociální podnikatele podle organizace People Planet Profit. Kdo chce začít podnikat, potřebuje před začátkem podnikání získat nebo doplnit vstupní investice. Důvody jsou dva – potřeba nákupu zařízení a vybavení a potřeba překlenout počáteční období, než se podnikání rozjede a začne vydělávat.

JE MOŽNÁ EXISTENCE SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ BEZ DOTACÍ?

Sociální podnikatelé v ČR se nacházejí v mnoha odvětvích ekonomické činnosti. Převažuje však u nich integrační charakter
podniků, zaměřenost na rovné příležitosti a zdravotně postižené. Významně se ale i zaměřují na dlouhodobě nezaměstnané a další
skupiny.

KDYŽ OBCE SOCIÁLNĚ PODNIKAJÍ

Zájem veřejné správy tj. obcí a krajů o sociální podnikání roste a obce v něm vidí zejména potenciál pro řešení místních problémů s nezaměstnaností znevýhodněných obyvatel. Obce můžou zakládat sociální podniky a podílet se na jejich fungování, jejich majetková účast a rozhodovací právo by ale neměly přesáhnout 49%. Při zakládání sociálních podniků je vítané, pokud se místní iniciativa zdola propojí s podporou obce a dojde k partnerské spolupráci. Obce můžou sociální podniky podporovat různými způsoby. Můžou se rovnou při jejich vzniku stát spoluzakladateli, vložit do majetku sociálního podniku nevyužívané budovy nebo pozemky, poskytovat sociálnímu podniku zvýhodněný nájem nebo nakupovat výrobky a služby sociálních podniků.

SPOLEČENSKÁ PROSPĚŠNOST ALIAS SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ JE ZÁKAZNÍKY ŽÁDÁNO

Podle průzkumu agentury Ipsos si 63 % občanů připlatí za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí nebo je určitá částka z jeho prodeje určená na nějaký společensky prospěšný projekt. Jedná se o dlouhodobý trend, že o témata udržitelného rozvoje a aktivity s tím spojené má větší zájem mladší generace české populace. Ta si uvědomuje, že její život je teprve před nimi. Starší generace se snaží myšlenky udržitelného rozvoje podpořit dle svých možností.

SOCIÁLNÍ FIRMA JAKO ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH OSOB

Podpora služeb zaměstnanosti je jedním z klíčových témat Agentury pro sociální začleňování. Důvodem, který vede Agenturu zabývat se tímto tématem, je vysoká míra nezaměstnanosti, která v některých sociálně vyloučených lokalitách dosahuje 90 až 100 procent. Tato vysoká míra
nezaměstnanosti, která je často dlouhodobá, vede k vytváření patologických životních strategií. Ty se u obyvatel těchto lokalit projevují v závislosti na sociálních dávkách, zadlužování, práci „na černo", kriminalitě atd. Sociálně vyloučení lidé mají zároveň naprosto marginální pozici na trhu práce. Pokud pracují, vykonávají především sezónní, příležitostné a málo kvalifikované práce. Mezi příčiny jejich nezaměstnanosti patří nízké vzdělání, nedostatečné sociální kompetence, zadlužení rodin.

PROČ POTŘEBUJEME SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ LEGISLATIVNĚ UKOTVIT

V současné době přibývá sociálně znevýhodněných osob a jejich aktivizace prostřednictvím zaměstnávání není státem na rozdíl od osob se zdravotním postižením dostatečně podporována. Sociální podnikání přináší prospěch místní komunitě, společnosti i ekonomice státu a představuje nástroj pro trvale udržitelný rozvoj společnosti.

VÝČET PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VZTAHUJÍCÍCH SE K SOCIÁLNÍMU PODNIKÁNÍ

Vzhledem k tomu, že navrhovaný zákon o sociálním podnikání nesměřuje k vytvoření nové právní formy podnikajících subjektů, ale naváže na již existující právní formy, je logické, že by se na podnikající subjekty, ať již fyzické nebo právnické osoby vztahovaly stejné právní předpisy jako dosud, ať z oblasti daňové, sociálního a zdravotního pojištění, veřejných zakázek, apod.

POZNÁVACÍ ZNAMENÍ SOCIÁLNÍHO PODNIKU

Informační portál je provozován díky realizaci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
http://www.fondnno.cz/ a www.eeagrants.cz.​